Pitná kúra — průvodce prameny v Mariánských Lázních

Co je pitná kúra a proč právě v Mariánských Lázních

Pitná kúra patří k nejstarším formám lázeňské léčby. Princip je prostý — pacient pije minerální vodu z pramenů, které mu předepsal lázeňský lékař, v určeném množství, čase a při určené teplotě, zpravidla za pomalé chůze. Zdánlivě jednoduchá činnost, která má ale svá pravidla a ve které se za dvě století mnoho nezměnilo.

Mariánské Lázně jsou pro pitnou kúru výjimečné z jednoho zásadního důvodu: na území města vyvěrá přes 40 minerálních pramenů a každý má jiné chemické složení. Na tak malém území je to vzácná rozmanitost. Zatímco mnohá lázeňská města mají k dispozici jeden nebo dva typy minerální vody, zde může lázeňský lékař sestavit pitný režim podle diagnózy — kombinací různých pramenů v průběhu dne.

Tradice pitné kúry v Mariánských Lázních sahá do konce 18. století, kdy tepelský klášterní lékař Josef Jan Nehr začal Křížový pramen soustavně používat k léčbě. Od té doby se léčba pitnou vodou nepřetržitě rozvíjí a zdejší lázeňská kultura byla roku 2021 součástí zápisu na seznam světového dědictví UNESCO.

Hlavní prameny a jejich tradiční použití

Každý pramen má jiné složení, a proto i jinou roli v pitné kúře. Následující přehled říká, co který pramen obsahuje a k čemu se v Mariánských Lázních tradičně používá. Není to návod k výběru: který pramen budete pít a kolik, určuje lázeňský lékař po vstupní prohlídce. Při kterých onemocněních se pitná kúra v Mariánských Lázních používá a co je doloženo, shrnuje stránka Minerální prameny a pitná kúra; praktické karty s polohou a otevírací dobou najdete v přehledu pramenů.

Křížový pramen (Kreuzquelle)

Kyselka s Glauberovou solí a jeden z nejsilněji mineralizovaných pramenů ve městě — obsahuje především sírany, hydrogenuhličitany a sodík. Nachází se v klasicistním pavilonu v samém srdci lázeňského parku, vedle kolonády.

Tradiční použití: potíže trávení a látkové výměny; sírany a sodík mu dávají charakteristický projímavý účinek. Podrobněji v článku o lázeňské léčbě trávicího ústrojí.

Chuť: výrazně minerální, slaná až nahořklá. Pro začátečníky bývá intenzivní.

Ferdinandův pramen (Ferdinandsquelle)

Silná glaubersolná kyselka, velmi silně mineralizovaná — víc minerálních látek má jen Křížový pramen, kterému se složením podobá. Pavilon stojí v dolní části města v Úšovicích.

Tradiční použití: stejné jako u Křížového pramene — trávení a látková výměna.

Chuť: ještě výraznější než Křížový pramen.

Rudolfův pramen (Rudolfsquelle)

Hydrogenuhličitanová kyselka bohatá na vápník a hořčík, s nižší celkovou mineralizací než Křížový pramen. Vyvěrá v Úšovicích; jeho vodu ochutnáte i v pavilonu Křížového pramene u kolonády.

Tradiční použití: klasický „ledvinový" pramen — onemocnění ledvin a močových cest, součást pitných kúr při osteoporóze. Podrobněji v článku Léčba ledvin a močových cest.

Chuť: svěží, méně slaná, s lehce křídovou texturou od vápníku.

Karolinin pramen (Karolinenquelle)

Kyselka s hořčíkem a vápníkem. Podle Lékařského katalogu Ensana 2025 pramen v posledních letech změnil složení a obsah hořčíku a vápníku v něm poklesl. Její pavilon patří k souboru staveb kolem kolonády, pár kroků od Zpívající fontány.

Tradiční použití: ledvinové kameny neznámého složení a šťavelanové (oxalátové); lékaři ho často předepisují v kombinaci s Rudolfovým pramenem v jinou denní dobu.

Chuť: mírně hořká, jak to u vod bohatých na hořčík bývá.

Lesní pramen (Waldquelle)

Alkalická sodná kyselka, silně mineralizovaná. Vyvěrá na severním okraji lázeňské čtvrti u Třebízského potoka, kde stojí jeho kolonáda z roku 1869; jeho voda teče také do budovy Ensana Centrální Lázně, kde je přístupná hostům.

Tradiční použití: žaludeční potíže a onemocnění horních cest dýchacích — v lázeňských domech se jeho voda používá i k inhalacím; lékaři ho často volí také k doplnění denního pitného režimu.

Chuť: jemná, osvěžující, s umírněnou slaností — proto se s ním pitná kúra často začíná, pokud to tak lékař předepíše.

Ambrožův pramen (Ambrosiusquelle)

Železnatá kyselka; tři vývěry najdete v lázeňském parku pod Goethovým náměstím, kousek od Centrálních lázní.

Tradiční použití: pro obsah železa býval doporučován při chudokrevnosti, tradičně také při potížích močových cest.

Chuť: kovová, s lehkou trpkostí.

Mariin pramen (Marienquelle)

Mariin pramen se nepije. Není pramenem v klasickém slova smyslu: z hlubin tu nevyvěrá voda, ale téměř čistý oxid uhličitý (99,7 %), který se jímá a používá k suchým uhličitým koupelím a plynovým injekcím v sousedním lázeňském domě Maria Spa.

Co o pitné kúře říká výzkum

Nejlépe je pitná kúra prozkoumaná u močových kamenů. Podle doporučení Evropské urologické asociace je základem prevence opakovaných kamenů dostatečný příjem tekutin spolu s metabolickým vyšetřením a cílenou léčbou podle typu kamene (Skolarikos a kol., 2024, Eur Urol). Pitná kúra je způsob, jak si takový režim pod dohledem lékaře osvojit.

Hydrogenuhličitanové vody navíc měřitelně mění složení moči. Ve dvojitě zaslepené zkřížené studii u 34 pacientů s opakovanými kalcium-oxalátovými kameny zvýšila hydrogenuhličitanová voda pH moči, citrát i hořčík; sledování trvalo jen tři dny (Karagülle a kol., 2007, World J Urol). V randomizované studii s 51 pacienty zvýšila během 12 týdnů objem moči, hořčík, pH a citrát oproti obyčejné vodě; vylučování oxalátu se nezměnilo a studie byla otevřená a malá (Lu a kol., 2022, Int Urol Nephrol). Alkalizace moči přitom není vhodná u každého typu kamene — i proto o výběru pramene rozhoduje lékař po rozboru moči.

U trávení je nejsilnějším dokladem dvojitě zaslepená randomizovaná studie s 226 pacienty s funkční zácpou: po 14 dnech pití síranovo-hořečnaté minerální vody odpovědělo na léčbu 50 % pacientů oproti 29 % ve skupině s kontrolní vodou (Dupont a kol., 2019, Nutrition). Studii financoval výrobce a šlo o francouzskou vodu jiného složení než mariánskolázeňské prameny; ukazuje ale princip, že síranové vody mají na střevo měřitelný vliv.

Co z toho plyne pro konkrétní diagnózy, které se v Mariánských Lázních léčí a hradí, rozebírá stránka Minerální prameny a pitná kúra a články o léčbě ledvin a močových cest a léčbě trávicího ústrojí.

Jak pitná kúra obvykle probíhá

Pitná kúra v Mariánských Lázních má postup, který se za dvě století příliš nezměnil. To, co následuje, je popis obvyklé praxe — přesné množství, pramen, teplotu vody i časy stanoví lázeňský lékař po vstupní prohlídce a v průběhu pobytu je podle vašeho stavu upravuje.

Jak vypadá jeden pohárek pitné kúry

Cesta pohárku

1. 1Pramen

   Pohárek se plní přímo u výtoku. Který pramen a v jakém pořadí, určuje lékařský předpis.

2. 2Teplota

   Voda vyvěrá studená, 7 až 10 °C po celý rok. Jestli se pije tak, jak teče, nebo temperovaná, je součást předpisu.

3. 3Odstup před jídlem

   Pije se nalačno, v předepsaném odstupu před jídlem, pomalu a po malých doušcích.

4. 4Chůze

   Mezi doušky se jde, ne sedí. Pomalá procházka po kolonádě je součást procedury, ne přestávka.

Objem, počet pohárků za den i výběr pramene stanoví lázeňský lékař po vstupní prohlídce. Paušální dávka neexistuje.

Ranní kúra — základ dne

Hlavní pitná kúra probíhá obvykle ráno, nalačno, v odstupu před snídaní, který určuje lékařský předpis. Pacient popíjí vodu z předepsaného pramene pomalu, po malých doušcích, zatímco se prochází v lázeňském parku nebo podél kolonády. Chůze mezi doušky je tradiční součást procedury, ne přestávka — a zároveň nejpřirozenější forma lehkého pohybu, který k lázeňskému dni patří.

Voda z mariánskolázeňských pramenů vyvěrá studená, kolem 7 až 10 °C — na rozdíl od horkých pramenů v Karlových Varech. Jestli se pije tak, jak teče, nebo temperovaná, je součást předpisu.

Dopolední a odpolední doplnění

Podle rozpisu od lékaře se pitná kúra během dne obvykle opakuje — zpravidla před obědem, někdy i odpoledne, vždy v předepsaném odstupu před jídlem. Lázeňský pohárek pro dospělé má 220 ml; kolik pohárků za den a z kterého pramene, ale není dané předem. Množství stanoví lázeňský lékař a v průběhu pobytu ho upravuje. Předepsané množství si rozložte do jednotlivých pohárků tak, jak stojí v rozpisu, a nikdy ho nepijte naráz.

Praktické zásady pitné kúry

Pár pravidel, která lázeňští lékaři doporučují všem — bez ohledu na to, který pramen máte předepsaný:

• Velikost pohárku podle věku. Lázeňský pohárek pro děti od 3 do 6 let má 100 ml, pro školáky od 7 do 12 let 150 ml, pro dospělé a děti nad 12 let 220 ml.
• Pomalu, po doušcích, při chůzi. Zdejší prameny obsahují hodně oxidu uhličitého, proto se pijí pomalu, po malých doušcích při pomalé procházce.
• Pauza mezi pohárky. Máte-li předepsáno víc pohárků najednou, dejte si mezi nimi přestávku 10–15 minut.
• Žádná minerální voda není vhodná k trvalému pití. Ani léčivé prameny nemají být jediným zdrojem tekutin; pitná kúra je časově omezená a řídí se předpisem.
• Pozor na sodík. Křížový a Ferdinandův pramen obsahují v litru přes dva gramy sodíku. Máte-li vysoký krevní tlak nebo onemocnění srdce, poraďte se o pitné kúře s lékařem.
• Nalačno. Pijte v odstupu před jídlem, který stanoví předpis.
• Prameny nekombinujte podle vlastního uvážení. Každý pramen má jiné složení; kombinaci a pořadí určuje lékař.
• Důvěřujte svému lékaři. Výběr pramene i dávkování dodržujte podle jeho předpisu.

Rada emeritního primáře MUDr. Pavla Knáry: minerální vodu pijte nejlépe přímo na prameni. Dvojmocné železo, které většina zdejších pramenů obsahuje, na vzduchu oxiduje — voda v láhvi se postupně zakalí a na dně se usadí rezavý sediment. Pokud si vodu berete s sebou, láhev uzavřete, uložte do lednice a vypijte nejpozději druhý den.

Rozbory hlavních pramenů — pH, obsah sodíku, hořčíku, vápníku a železa, mineralizaci i to, kde se který pramen dá ochutnat — najdete přehledně na stránce Složení pramenů a kde se napít.

Lázeňský pohárek — symbol a praktická pomůcka

K pitné kúře v Mariánských Lázních neodmyslitelně patří lázeňský pohárek — porcelánový hrneček s plochým uchem, které zároveň slouží jako trubička k pití. Tento tvar není náhodný: trubička nutí pít pomalu, po malých doušcích, a omezuje kontakt vody se zuby.

Pohárek si můžete zakoupit v kterémkoli suvenýrovém obchodě v centru města. Pokud svůj pohárek nemáte, můžete použít vlastní lahev nebo kelímek, ale tradiční pohárek je rozhodně praktičtější. Více o jeho historii a výběru v článku o lázeňském pohárku.

Kde a kdy prameny navštívit

Hlavní prameny na kolonádě a v lázeňském parku jsou přístupné denně, obvykle od 6:00 do 18:00. Přesné otevírací doby se mohou sezónně lišit — aktuální informace najdete v přehledu pramenů a na stránce praktické informace.

Voda Lesního pramene v budově Ensana Centrální Lázně je přístupná i mimo tyto hodiny hostům hotelů Ensana — stačí sejít do přízemí hotelu Ensana Centrální Lázně.

Nejvhodnější doba pro pitnou kúru je ráno — mezi šestou a osmou hodinou. V tuto dobu bývá u pramenů klidněji a ranní vzduch v parku příjemně osvěžuje. O víkendech a v letní sezóně mohou být prameny v dopoledních hodinách živější.

Kdo hradí pitnou kúru

Pitná kúra z veřejně přístupných pramenů je zdarma — prameny jsou volně přístupné všem návštěvníkům. Nemusíte být ubytovaní v lázeňském hotelu ani mít lázeňský poukaz.

Pokud vám zdravotní pojišťovna schválí lázeňskou léčebně rehabilitační péči, je pitná kúra součástí léčebného plánu, stejně jako vstupní vyšetření u lázeňského lékaře a další procedury. Délku hrazeného pobytu určuje indikační seznam pro konkrétní diagnózu — u komplexní péče 21 nebo 28 dní, u příspěvkové péče 14 nebo 21 dní. Podrobnosti o podmínkách úhrady najdete v našem průvodci lázeňským poukazem.

Historický kontext — dvě století léčby vodou

Soustavnou lázeňskou praxi u Křížového pramene zahájil na konci 18. století klášterní lékař Josef Jan Nehr; tepelský klášter pod opatem Karlem Kašparem Reitenbergerem pak nechal prameny zpřístupnit veřejnosti a roku 1818 získaly Mariánské Lázně statut veřejných lázní.

Od té doby sem přijížděli na pitnou kúru panovníci, státníci i umělci — Johann Wolfgang von Goethe, anglický král Edward VII. nebo skladatel Fryderyk Chopin. Všichni oceňovali to, co platí dodnes: rozmanitost pramenů v kombinaci s krásným přírodním prostředím Slavkovského lesa.

Dnes jsou Mariánské Lázně součástí zápisu UNESCO Velká lázeňská města Evropy — a pitná kúra u kolonády je jedním z nejviditelnějších projevů lázeňské kultury, kterou tento zápis chrání.

Malý slovníček

• Kyselka — minerální voda, která obsahuje víc než 1 000 mg rozpuštěného oxidu uhličitého v litru. Všechny mariánskolázeňské prameny jsou studené kyselky.
• Léčivá minerální voda — lázeňský zákon (zákon č. 164/2001 Sb.) řadí mezi minerální vody přirozeně se vyskytující podzemní vodu původní čistoty, která obsahuje nejméně 1 g/l rozpuštěných pevných látek nebo 1 g/l rozpuštěného oxidu uhličitého, případně splňuje další zákonná kritéria. K pitné kúře se předepisuje jen voda uznaná jako přírodní léčivý zdroj.
• Hypotonická voda — voda s nižším osmotickým tlakem než tělní tekutiny (pod 710 kPa). Hypotonické jsou všechny prameny v tabulce rozborů.

Na co nezapomeňte

Pitná kúra není náhražka lékařské péče, ale její doplněk. Před zahájením kúry se vždy poraďte s lázeňským lékařem, který vám předepíše konkrétní prameny, množství a časový rozvrh podle vaší diagnózy. Některé prameny nemusí být při určitých stavech vhodné — například silně mineralizované vody s vysokým obsahem sodíku vyžadují opatrnost u lidí, kteří mají omezený příjem soli. Posoudit to je úkol lékaře, ne průvodce.

Přivezte si pohodlnou obuv na procházky v parku, vlastní lahev pro případ, že si nestíháte pořídit pohárek, a dostatek času. Pitná kúra není aktivita, kterou lze uspěchat. Je to rituál, který propojuje tělo, přírodu a dvě stě let tradice — a právě v tom spočívá její půvab.

Zdroje

Studie a oficiální dokumenty, o které se článek opírá. Náš obsah nenahrazuje lékařskou radu.

1. Skolarikos A et al. 2024, Eur Urol — doporučení EAU pro metabolické vyšetření a prevenci recidiv močových kamenů — Základem prevence recidiv je dostatečný příjem tekutin, metabolické vyšetření a cílená léčba podle typu kamene. Doporučený postup, ne studie pitné kúry.
2. Karagülle O et al. 2007, World J Urol — dvojitě zaslepená zkřížená studie, 34 pacientů s opakovanými kalcium-oxalátovými kameny — Hydrogenuhličitanová voda zvýšila pH moči, citrát a hořčík; přesycení kalcium-oxalátem kleslo u obou testovaných vod díky objemu. Jen 3 dny sledování, malý soubor.
3. Lu Y et al. 2022, Int Urol Nephrol — randomizovaná studie, 51 pacientů s kalcium-oxalátovými kameny, 12 týdnů — Hydrogenuhličitanová voda zvýšila objem moči, hořčík, pH a citrát oproti obyčejné vodě; oxalát beze změny. Otevřená, malá studie.
4. Dupont C et al. 2019, Nutrition — dvojitě zaslepená randomizovaná studie, 226 pacientů s funkční zácpou — Síranovo-hořečnatá voda: odpověď po 14 dnech u 50 % vs. 29 % u kontrolní vody. Financováno výrobcem; francouzská voda jiného složení než mariánskolázeňské prameny.
5. Indikační seznam pro lázeňskou léčebně rehabilitační péči (vyhláška č. 2/2015 Sb.) — Oficiální seznam diagnóz, pro které jsou Mariánské Lázně uvedeným lázeňským místem, včetně typu péče a délky hrazeného pobytu.
6. Bartoš J., Nečasová D., Knára P. 2018 — Minerální prameny v Mariánských Lázních k pitné léčbě (FORNICA graphics, ISBN 978-80-87194-54-6) — Rozbory pramenů z let 2013–2018, zásady pitné léčby (velikost pohárků, pauzy mezi nimi, obsah sodíku) a definice kyselky, léčivé minerální vody a hypotonické vody. Odborná brožura místních lékařů a historika, ne klinická studie.
7. Knára P. 2024 — Slovo lékaře: Lesní pramen, Marienbad News 5/2024 (hotelové noviny Ensana) — Praktická rada k pití přímo na prameni a uchovávání vody v láhvi. Interní periodikum provozovatele.
8. Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích a lázních (lázeňský zákon) — Zákonná definice minerální vody a přírodního léčivého zdroje.

Zdravotní tvrzení naposledy revidována:11. září 2026

1

2

3

Co vás trápí?

Pohybový aparátDýchací cestyTrávení a metabolismusKardiovaskulárníLedviny a močové cestyStres a vyhořeníKožní onemocněníRehabilitace

Další