Jeden z nejstarších pramenů města
Druhý díl série Slovo lékaře patří prameni, který na procházce parkem minete jen těžko. Ambrožův pramen vyvěrá v lázeňském parku před hotelem Centrální Lázně, pár kroků od Malé kolonády. MUDr. Pavel Knára, emeritní primář hotelu Nové Lázně, o něm v hotelových novinách Marienbad News napsal, že patří k nejstarším pramenům ve městě. Jeho slova tu převyprávíme a doplníme fakty z knihy Minerální prameny v Mariánských Lázních k pitné léčbě, jejímž je spoluautorem.
Historie mu dává za pravdu. Pramen popisoval A. J. Scrinci už roku 1760 jako minerálku k běžnému pití a o šest let později ho J. J. Zauschner uvádí pod dnešním jménem — na počest tepelského opata Jeronýma Ambrože.
Od dřevěného pažení k cihlovým kuželům
Řádné jímání do dřevěného pažení, jak bylo tehdy obvyklé, dostal pramen v roce 1807 a vydrželo celé století. Roku 1826 nahradil původní dřevěný altán pavilon v novogotickém stylu. V roce 1911 přišlo jímání do kameninových rour, a když o čtrnáct let později výrazně klesl obsah železa — tedy právě toho, kvůli čemu se pramen pil —, přikročilo se v roce 1926 k celkové rekonstrukci. Sedm metrů pod povrchem se odkryly tři skupiny vývěrů; zachytilo je kuželovité jímání z ostře pálených cihel a tři trubky je vyvedly do přelivných váz. Podle knihy tento způsob zachycení vydržel beze změny dodnes. Jak se jímaly další prameny, přibližuje článek Jak se jímaly prameny.
Tři vývěry, jedno složení
Ambrožovy prameny jsou tři, označené I, II a III. Jak připomíná MUDr. Knára, svým chemickým složením jsou prakticky shodné. Odborně jde o prosté železnaté kyselky — studené, hypotonické, slabě až středně mineralizované.
| Ukazatel | Ambrožovy prameny I–III |
|---|---|
| Železo (Fe) | 15,6 mg/l |
| Vápník (Ca) | 57,7 mg/l |
| Hořčík (Mg) | 24 mg/l |
| Sodík (Na) | 55,3 mg/l |
| Celková mineralizace | 469–564 mg/l |
| Volný oxid uhličitý | 2 580 mg/kg |
Komplexní analýza z roku 2013 a kontrolní z roku 2017 podle knihy Minerální prameny v Mariánských Lázních k pitné léčbě (Bartoš, Nečasová, Knára, 2018).
Oproti silným pramenům, jako je Křížový, je to voda jemná: patří k mariánskolázeňským pramenům s nejnižším obsahem sodíku i vápníku. Autoři knihy ji proto řadí i mezi prameny, u kterých se lze jen tak osvěžit.
Železo, které se pije na místě
Pro obsah železa se Ambrožův pramen kdysi předepisoval při chudokrevnosti z nedostatku železa. MUDr. Knára k tomu s nadhledem poznamenává, že dnes jsou na chudokrevnost k dispozici výborné léky, a Ambrožův pramen proto k tomuto účelu tolik nepotřebujeme.
Se železem souvisí i praktická rada, kterou uvádějí autoři knihy: v prameni je železo dvojmocné, a jakmile se voda dostane na vzduch, rychle oxiduje na trojmocné. V láhvi, která chvíli postojí, se pak objeví rezavý zákal až usazenina. Proto se Ambrožův pramen — stejně jako ostatní železnaté prameny — nejlépe pije čerstvý, přímo u pítka. Podrobněji o tom mluví MUDr. Knára ve třetím dílu série o Lesním prameni.
K čemu se Ambrožův pramen tradičně používá dnes
Podle MUDr. Knáry i Lékařského katalogu Ensana z roku 2025 se dnes Ambrožův pramen předepisuje při pitné kúře u jednoho druhu ledvinových kamenů — u kamenů kalcium-fosfátových. Jde o tradiční použití při pitné kúře podle předpisu lékaře; zda a jak se hodí právě vám, posoudí lékař podle rozboru moči a typu kamene.
Ledvinové kameny bez městnání v močových cestách patří v Mariánských Lázních k indikacím lázeňské péče hrazené zdravotní pojišťovnou (VIII/2; základní pobyt v komplexní i příspěvkové péči 21 dní). Úplný přehled najdete na stránce Indikace a kontraindikace, souvislosti celé léčby v článku Léčba ledvin a močových cest.
Který pramen, v jakém množství a v jakou denní dobu budete pít, určuje lázeňský lékař při vstupní prohlídce. O pitné kúře a jejím dávkování rozhoduje on. Jak kúra obvykle probíhá, popisuje průvodce pitnou kúrou.
Legenda o prameni lásky
A teď to, kvůli čemu se u Ambrožova pramene zastaví i ti, kdo na pitnou kúru nepřijeli. MUDr. Knára vypráví legendu, která se k prameni váže.
Johann Wolfgang von Goethe pobýval v Mariánských Lázních tři léta po sobě, v letech 1821 až 1823, a bylo mu už přes sedmdesát. Právě tady potkal svou poslední velkou lásku, mladičkou Ulrike von Levetzow — při prvním setkání jí bylo sedmnáct, při posledním devatenáct. Tradice praví, že Goethe tehdy pravidelně pil velké množství Ambrožova pramene a byl plný sil. Odtud přezdívka pramen lásky — a pověra, že kdo se chce v Mariánkách zamilovat, má se jít napít k Ambrožovu prameni. MUDr. Knára k tomu s úsměvem dodává, že teď u pramene očekává pořádný nával.
Jiné vyprávění vysvětluje přezdívku údajnými účinky pramene na krásu a svěžest. Obě verze patří k lázeňským legendám, ne k lékařským doporučením. Jak příběh Goetha a Ulriky skončil, a kudy se po jeho stopách projít dnes, popisuje článek Po stopách Goetha.
Kde Ambrožův pramen najdete
Tři vývěry jsou v lázeňském parku před hotelem Centrální Lázně, kousek pod Kolonádou; od Malé kolonády u Karolinina pramene je to jen pár kroků přes cestu. Polohu a popis pramene najdete v přehledu pramenů. Vezměte si s sebou lázeňský pohárek — a když už jste tady, legenda neškodí.
Další díly série Slovo lékaře
- Rudolfův pramen — minerálka s vápníkem a hořčíkem
- Ambrožův pramen — železnatá kyselka a legenda o Goethovi (tento článek)
- Lesní pramen — proč minerálku pít přímo u pramene
Všechny prameny a to, kdy se pitná kúra v Mariánských Lázních používá, shrnuje stránka Minerální prameny.
Vyjádření MUDr. Pavla Knáry parafrázujeme podle sloupku „Slovo lékaře" v hotelových novinách Marienbad News 3/2024, které vydává provozovatel lázeňských hotelů Ensana (interní materiál). Článek nenahrazuje lékařskou konzultaci; o zařazení pitné kúry do léčebného plánu i o jejím dávkování rozhoduje lázeňský lékař.
