Točna trolejbusu a kanystry
Třetí díl série Slovo lékaře začíná vzpomínkou. MUDr. Pavel Knára, emeritní primář hotelu Nové Lázně, pamatuje doby, kdy u Lesního pramene bývala konečná a točna trolejbusu. Obyvatelé města sem jezdili s láhvemi a kanystry a vozili si Lesní pramen domů. Jak ale v hotelových novinách Marienbad News upozorňuje, má to jeden háček — a ten se týká každého, kdo si minerálku z pramene odnáší.
Proč minerálku pít přímo u pramene
Mariánskolázeňské prameny obsahují železo. Dokud je voda v zemi, je to železo dvojmocné. Jakmile se ale dostane na vzduch, okysličí se na trojmocné. MUDr. Knára k tomu rád připomíná bývalého primáře zdejší interny Antonína Somola, který trojmocnému železu nepřikládal žádnou cenu. Poznáte to i bez laboratoře: voda v kanystru se postupně zakalí a na dně se usadí rezavý sediment. To je právě to trojmocné železo.
Autoři knihy Minerální prameny v Mariánských Lázních k pitné léčbě doplňují ještě jednu věc: nejvíc oxidu uhličitého má studená voda popíjená přímo u pramene. Ohřátím, protřepáním a stáním oxid uhličitý z vody vyprchává.
Z toho plyne rada, kterou MUDr. Knára opakuje hostům:
- Pijte přímo u pramene. Tam má voda složení, kvůli kterému ji lékař předepsal.
- Když si vodu berete s sebou, láhev dobře uzavřete a dejte do ledničky.
- Vypijte ji nejpozději druhý den. Déle ji neskladujte — železo mezitím oxiduje.
Rada platí pro všechny mariánskolázeňské prameny, nejen pro Lesní. Jak do celého dne zapadá předepsané pití, popisuje průvodce pitnou kúrou.
Pramen s dlouhou a nečekanou historií
Lesní pramen se pravděpodobně využíval už na konci 17. století. První doložené jímání a jednoduchý altán s doškovou střechou pocházejí z let 1827–1828, kdy pražský profesor Steinmann provedl i první rozbor vody. V roce 1840 nahradil starý přístřešek osmiboký altán nesený dvěma řadami sloupů. Protože jímání z roku 1827 bylo ve špatném stavu, v roce 1869 vzniklo nové — a spolu s ním i nová kolonáda podle návrhu mariánskolázeňského architekta Friedricha Zicklera. Poslední rekonstrukce jímání je z roku 1905: pramen se zachytil zvonovitým jímáním v hloubce 6,9 metru. Pavilon byl původně otevřený a průchozí, zasklený je až od roku 1956.
Nečekaná kapitola přišla v roce 1999. Při rekonstrukci kanalizace došlo ke kontaminaci pramene styrenem, toluenem a dalšími škodlivými látkami a pití z něj bylo zakázáno. V okolí se začal hledat náhradní zdroj podobné minerální vody — a tak vznikl vrt, z něhož je dnes Josefův pramen. Lesní pramen je podle knihy z roku 2018 opět nezávadný a vhodný k běžnému užívání. Celý příběh jímání pramenů od dřevěných jímek k vrtům najdete v článku Jak se jímaly prameny.
Co v Lesním prameni je
| Ukazatel | Lesní pramen |
|---|---|
| Sodík (Na) | 549 mg/l |
| Hydrogenuhličitany (HCO₃) | 1 352 mg/l |
| Sírany (SO₄) | 511 mg/l |
| Železo (Fe) | 9,9 mg/l |
| Celková mineralizace | 2 752 mg/l |
| Volný oxid uhličitý | 2 960 mg/kg |
Komplexní analýza z roku 2014 a kontrolní z roku 2017 podle knihy Minerální prameny v Mariánských Lázních k pitné léčbě (Bartoš, Nečasová, Knára, 2018).
Odborně jde o hydrogenuhličitano-síranovou sodnou kyselku — studenou, hypotonickou a silně mineralizovanou. Na rozdíl od Rudolfova pramene v ní převládá sodík s hydrogenuhličitany, jak MUDr. Knára zdůrazňuje: Lesní pramen má hodně sodíku a bikarbonátů.
K čemu se Lesní pramen tradičně používá
Lékařský katalog Ensana z roku 2025 uvádí, že Lesní pramen slouží k pitné kúře i k inhalacím. Tradičně se užívá u onemocnění horních cest dýchacích a trávicího ústrojí a také u některých urologických onemocnění, například u močových kamenů z kyseliny močové. Jde o tradiční použití podle předpisu lékaře; zda má Lesní pramen místo ve vaší léčbě a jestli ho budete pít teplý, nebo studený, určuje lékař.
Nemoci trávicího ústrojí (skupina III), dýchacího ústrojí (V) a močového ústrojí (VIII) patří v Mariánských Lázních k indikacím lázeňské péče hrazené zdravotní pojišťovnou. Délka hrazeného pobytu se liší podle konkrétní položky indikačního seznamu — například u astmatu a chronické obstrukční plicní nemoci (V/5) je základní komplexní pobyt 28 dní, u ledvinových kamenů bez městnání (VIII/2) 21 dní. Přehled najdete na stránce Indikace a kontraindikace, souvislosti v článcích o léčbě dýchacích cest a léčbě trávicího ústrojí.
Ne pro každého. Právě vyšší obsah sodíku a hydrogenuhličitanů je důvod, proč Lesní pramen nepředepisuje lékař každému: u lidí, kteří musí omezovat sůl, a u některých typů močových kamenů volí jiný pramen. Autoři knihy k tomu připomínají, že žádná minerální voda, ani léčivá, není určená k trvalému pití. O pitné kúře a jejím dávkování rozhoduje lázeňský lékař při vstupní prohlídce, ne tento článek.
Kde Lesní pramen najdete
Pavilon Lesního pramene stojí na severním okraji lázeňské čtvrti u Třebízského potoka, na konci příjemné procházky parkem. Polohu a popis pramene najdete v přehledu pramenů. Pozor na provoz pavilonu: podle městského portálu je v současnosti dočasně uzavřen, původní vývěr pramene zůstává volně přístupný. Aktuální stav si před cestou ověřte. A když se k němu vydáte, vezměte si lázeňský pohárek a vypijte ho na místě — přesně podle rady MUDr. Knáry.
Další díly série Slovo lékaře
- Rudolfův pramen — minerálka s vápníkem a hořčíkem
- Ambrožův pramen — železnatá kyselka a legenda o Goethovi
- Lesní pramen — proč minerálku pít přímo u pramene (tento článek)
Všechny prameny a to, kdy se pitná kúra v Mariánských Lázních používá, shrnuje stránka Minerální prameny. Kdo dnes vede lázeňské lékaře, představuje stránka Lékařský tým.
Vyjádření MUDr. Pavla Knáry parafrázujeme podle sloupku „Slovo lékaře" v hotelových novinách Marienbad News 5/2024, které vydává provozovatel lázeňských hotelů Ensana (interní materiál). Článek nenahrazuje lékařskou konzultaci; o zařazení pitné kúry do léčebného plánu i o jejím dávkování rozhoduje lázeňský lékař.
