Ensana Nové Lázně · od roku 1896
Prosklený strop, dvacet jedna sloupů z tmavě rudého mramoru a zlacené lví hlavy nad hladinou. Římské lázně nejsou kulisa — koupete se v památce, která slouží svému účelu nepřetržitě od roku 1896.
Římské lázně jsou součástí pětihvězdičkového hotelu Nové Lázně, ne veřejným bazénem na vstupné. Právě proto v nich nikdy nepotkáte dav.
Hosté hotelů Ensana Nové Lázně a Ensana Centrální Lázně mají do Římských lázní přístup v rámci pobytu. Je to zdaleka nejpohodlnější a nejspolehlivější způsob, jak si je užít bez ohlížení na kapacitu.
Hosté hotelu Ensana Hvězda mají přístup do bazénu v Římských lázních při pobytu delším než tři noci.
Vstup je možný i pro hosty, kteří u nás nebydlí — vždy však výhradně po předchozí rezervaci a podle aktuální volné kapacity. Termín si domluvte předem e-mailem na spa recepci.
Bez předchozí rezervace vstup není možný. Kapacita se řídí provozem lázeňského oddělení a hostům na pobytu, proto ji nelze zaručit dopředu ani přislíbit na konkrétní hodinu.
Rezervace a dotazy
spa.nl@ensanahotels.comNové Lázně vyrostly z prostého faktu: město přestalo stačit vlastnímu úspěchu. To, co dnes obdivujeme jako architektonický skvost, byla především odpověď na nedostatek kabin.
1872
Železnice otevřela Mariánské Lázně Evropě a počty hostů prudce vzrostly. Dosavadní kapacity přestaly stačit a velká přestavba se stala nutností.
před 1890
Původní budova měla 42 kabin, mezi nimi i ty pro takzvané ocelové koupele (Stahlbäder). Tak se v 19. století říkalo koupeli v Ambrožově prameni — voda byla tak bohatá na železo, že obarvila vanu do rezava a slibovala pacientům „ocelové zdraví".
1892–1896
Podnět dal opat Alfred Clemens: rozhodl o stavbě, zajistil financování a dal projektu jasnou vizi. Stavělo se čtyři roky a vždy jen v zimě, mimo hlavní sezonu, aby lázeňský provoz nestál. Po Schafferově přestavbě se počet kabin zdvojnásobil.
1. června 1896
Budovu navrhl rodák z Mariánských Lázní Josef Schaffer. Inspiraci našel na cestách po Itálii — v Benátkách, Boloni a Florencii; prvky italské renesance daly stavbě její nadčasový charakter. Iniciály opata A. C. a A. T. (Abbas Teplensis) jsou dodnes vytesané ve štítu budovy.
Prosklený strop zaplavuje interiér měkkým denním světlem, které se odráží od hladin bazénů a podtrhuje monumentalitu celého sálu. Římské lázně patří k nejcennějším a nejlépe dochovaným příkladům evropské lázeňské architektury konce 19. století.
Nové Lázně se brzy staly cílem evropské aristokracie. Součástí komplexu jsou dvě soukromé koupelové kabiny, které dodnes slouží speciální balneoterapii.
Královská kabina patřila britskému králi Edwardu VII., který Mariánské Lázně navštívil celkem devětkrát; jeho uhličité koupele se staly symbolem prestiže zdejší léčby. Kabina si dochovala původní vybavení — měděný parní kotel, historická kamna, luxusní majolikové obklady a obrazy ptáků na stěnách. Dveře do lodžie zdobí původní malovaná skla z proslulé tyrolské dílny Geyling, která se na slunci rozzáří všemi barvami. Pobyt v kabině měl evokovat zahradní pavilon uprostřed přírody.
Císařská kabina nese jméno Františka Josefa I.
K historickému sálu přiléhá moderní wellness zázemí.
V bazénech je běžná voda, jen šetrněji chlorovaná než v běžném plaveckém bazénu. Minerální voda je vyhrazená pro vanové koupele — ty se s Římskými lázněmi krásně doplňují: nejdřív koupel jako procedura, pak odpočinek pod mramorovou klenbou.
Klikněte pro zvětšení.
