Skip to content

První zimní sezóna 1923/24: bobová dráha, sáňkařská trať a Helmerův můstek

V zimě 1923/24 se Mariánské Lázně poprvé pokusily přivítat hosty i v chladných měsících. Sportovní klub, několik hoteliérů a jeden opat městu dopřáli bobovou dráhu, sáňkařskou trať, skokanský můstek a přírodní led. Ohlédnutí za sezónou, která do lázní přinesla zimu.

history 6 min
První zimní sezóna 1923/24: bobová dráha, sáňkařská trať a Helmerův můstek

Lázně ve sněhu — před více než sto lety

Kdo dnes přijede do Mariánských Lázní v zimě, najde zasněžené kolonády, vyhřáté lázně a lázeňský park, který pod sněhem působí zvlášť klidně. Jak vypadají Mariánské Lázně v zimě, jsme popsali jinde. Že se město vůbec bere jako zimní cíl, ale není samozřejmost: Mariánské Lázně byly dlouho především letním lázeňským místem a řada domů zůstávala v zimě zavřená.

Změnil to pokus, který hotelové noviny Ensany v roce 2023, po sto letech, znovu připomněly: první oficiální zimní sportovní sezóna 1923/24.

Zasněžené stromy v lázeňském parku, vpravo pomník se zelenkavou bronzovou postavou na červeném podstavci
Lázeňský park v zimě: co dnes působí klidně, mělo být v sezóně 1923/24 kulisou pro sport a společenský život.

Proč vůbec zima?

Pět let po válce se lázeňský provoz stále potýkal s hospodářskými potížemi a počet hostů nerostl. Místní sportovní klub Winter Sport Club (WSC) se zhruba 120 aktivními členy přišel s nápadem: přesvědčit několik hoteliérů, aby své domy na zimu neuzavírali, a vyhlásit zimní sezónu od prosince 1923 do března 1924.

Aby hosté měli důvod přijet, sestavil se široký program.

Program sezóny

Bobová dráha. Hlavním lákadlem měla být bobová dráha začínající u hotelu Krakonoš a končící u bývalé tržnice. Uváděla se délka 1 600 metrů a čtyři zatáčky; start a cíl byly spojeny telefonem a dráha měla elektrické osvětlení.

Sáňkařská trať. Velká sáňkařská trať vedla z Kamzíku a po zhruba 1 000 metrech a čtyřech zatáčkách končila v Lesní ulici. Jezdili jednotlivci, dvojice i mládež, jak na čas, tak „ve skluzu“.

Lyžařské kurzy a výpravy. V jednotlivých hotelech učili lyžařští instruktoři. Pro lyžaře byly připraveny výpravy do okolí — na Kladskou, na Vlčí hřbet a na nejvyšší bod okolí, Lesný — a také závody ve sjezdu, v běhu a ve štafetách. Do programu patřila i zábavná hra „lov řízku“ (Schnitzeljagd).

Helmerův můstek. V hlubokém údolí mezi Lunaparkem a přehradou vznikl Helmerův lyžařský můstek. Skokani se odráželi z prudkého svahu přes Kamenný potok a dopadali na louku u silnice. Pojmenován byl po tehdejším opatu Gilbertu Helmerovi, nejspíš proto, že klášter poskytl k tomuto účelu pozemek. V terénu prý lze najít stopy. Tentýž opat vedl v letech 1912–1913 rozšíření Nových Lázní.

Přírodní led. Přírodní kluziště se zřizovala na tenisových kurtech u Lesního pramene a v parku pod Vilou Lil, kde byli k dispozici i učitelé bruslení. Připraveny byly závody v krasobruslení s večerními koncerty a soutěží masek na bruslích. V městě také vzniklo hokejové mužstvo, které mělo předvádět exhibice.

Koňské sáně. Vyhlášeny byly nakonec i závody koňských saní s jedním a se dvěma koni. Na saních tažených koňmi se jezdilo na výlety do okolí i na korzo v ulicích města.

Zasněžená sloupová kolonáda v lázeňském parku před zalesněným svahem, v popředí stopy ve sněhu
Zimní procházka ke kolonádě: lázeňské lesy, odkud kdysi vyráželi lyžaři na výpravy, jsou cílem procházek i dnes.

Jak zimu prožívali domácí

Zimní radovánky za první republiky využívali spíš místní než hosté z dálky. Mezi zimními sporty kralovalo sáňkování, zvlášť když byly ulice a silnice na svazích — a těch je ve městě většina — za sněhu uzavřeny pro vozy. Sáňkovalo se především na Staré Karlovarské, na lesních cestách od Beskydu a od Kamzíku do Lesní ulice, na Kladské silnici, pod Panoramou, u Karkulky a v Pottově údolí. Pro nejmenší stačily krátké svahy v parcích.

Co víme a co ne

Popis vychází z článku v hotelových novinách, který sám čerpá z místního historického webu. Uvedené délky, počty zatáček a vybavení pocházejí z tehdy vyhlášeného programu; jak dlouho a jak pravidelně byla zařízení v zimě 1923/24 skutečně v provozu, dostupné podklady nezaznamenávají. Také polohu jednotlivých míst — například bývalé tržnice nebo Vily Lil — lze dnes určit jen přibližně. Příběh proto vyprávíme jako to, čím byl: odvážný plán, jímž chtěly Mariánské Lázně rozšířit svůj kalendář.

A dnes?

Dnes lze Mariánské Lázně zažít celoročně, s procházkami po sněhu, běžkováním ve Slavkovském lese a lázněmi hotelů Ensana. Kdo se zajímá o sportovní stránku města, najde přehled v článku Sportovní Mariánky. Myšlenku, že město má svou náladu i v zimě, přinesla do světa sezóna 1923/24 — a z dnešního pohledu nebyla nejhorší.

Zimní večer v lázeňském parku: osvětlené stromy a vodní proudy Zpívající fontány před sloupovou kolonádou ve sněhu
Zimní večer v lázeňském parku: lázeňské město s vlastním kouzlem i v chladné části roku.

Zdroje

Studie a oficiální dokumenty, o které se článek opírá. Náš obsah nenahrazuje lékařskou radu.

  1. Marienbad News, zima 2023 (Ensana Health Spa Hotels) — článek „Něco z historie: První pokus o zimní lázeňskou sezónu v roce 1923“ — Tištěné vydání hotelových novin (pouze česky); článek uvádí jako zdroj místní historický web Hamelika. Údaje o délkách, zatáčkách a vybavení pocházejí z tehdy vyhlášeného programu sezóny a jsou zde převyprávěny vlastními slovy; nezávisle je dostupné podklady nepotvrzují.
  2. 130 let Nových Lázní (Marienbad.com) — Opat Gilbert Helmer vedl v letech 1912–1913 rozšíření Nových Lázní.
Sdílet
1
2
3

Co vás trápí?

Marienbad · Ensana Hotels
Rezervovat