Pěšky po UNESCO dědictví — praktická trasa Mariánskými Lázněmi
Okruh po komponentě světového dědictví UNESCO v Mariánských Lázních: od Hlavní kolonády přes Zpívající fontánu, Křížový pramen a Skalníkovy sady k Novým Lázním a na Goethovo náměstí — s tipy, kdy vyrazit a co si vzít.
Co vlastně chráníme, když říkáme „UNESCO“
Mariánské Lázně byly 24. července 2021 zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO jako jedna z jedenácti komponent statku Slavná lázeňská města Evropy, rozloženého v sedmi zemích. Komponenta má rozlohu 835 hektarů a nezahrnuje jen historické centrum s prameny, kolonádami a lázeňskými domy, ale i okolní lázeňskou krajinu: parky, lesoparky s cestami na Hameliku a golfové hřiště na východním okraji města. Kolem ní leží nárazníková zóna o rozloze 3 677 hektarů, která sleduje hranice města a chrání lesy Slavkovského lesa.
Právě proto má smysl poznat město pěšky. Následující okruh začíná i končí u Hlavní kolonády a v klidném tempu zabere dopoledne, zhruba 2–3 hodiny včetně zastávek u pramenů; rozhledna nebo golfové hřiště přidají odpoledne. Souvislosti zápisu vysvětlují stránka UNESCO a článek Proč jsou Mariánské Lázně na seznamu UNESCO; tenhle text je o tom, kudy jít.
Trasa: osm zastávek kolem lázeňského centra
1. Hlavní kolonáda
Začněte uprostřed litinové promenády, která je národní kulturní památkou. Novobarokní kolonádu postavili v letech 1888–1889 podle projektu vídeňských architektů Hanse Miksche a Juliana Niedzielského a její litinovou konstrukci vyrobily blanenské strojírny. Dnes měří 135 metrů (původně 180 metrů včetně tzv. Staré kolonády) a nominační dokumentace ji označuje za nejdelší kolonádu v lázeňském městě. Zvedněte hlavu: strop pokrývá cyklus fresek Josefa Vyleťala s motivy „Člověk a vesmír“. Podrobnosti najdete na stránce Kolonáda a Zpívající fontána.
2. Zpívající fontána
Sejděte několik kroků před kolonádu ke kruhovému bazénu o průměru 18 metrů. Fontána vznikla v letech 1982–1986 podle návrhu architekta Pavla Mikšíka a poprvé se rozezněla 30. dubna 1986 skladbou Petra Hapky „Hudba pro fontánu“. Hraje každou lichou hodinu od 30. dubna do 31. října; nejlépe ji uvidíte ze schodů kolonády, večer navíc s nasvícením.
3. Pavilon Křížového pramene
Na konci kolonády stojí pavilon s kupolí, symbol Mariánských Lázní. Křížový pramen zmiňují anály tepelského kláštera poprvé roku 1749 jako „slanou kyselku“ a téhož roku u něj lékárník Damián Schulz vztyčil dřevěný kříž, podle něhož pramen dostal jméno. Obraz Panny Marie zavěšený u pramene pak dal roku 1808 jméno celému místu. Kolonádní chrám nad pramenem vznikl v letech 1818–1826, pravděpodobně podle návrhu Jiřího Fischera. U kolonády vyvěrají také Rudolfův a Karolinin pramen; všechny zdejší prameny jsou studené kyselky o teplotě 7–10 °C, každý s vlastní chutí. Charakter pramenů popisuje přehled pramenů; o pití v rámci kúry rozhoduje lázeňský lékař — viz minerální prameny.
4. Skalníkovy sady a lázeňský park
Od pavilonu se vraťte podél kolonády a sestupte do parku. Zahradník Václav Skalník, pozdější starosta města, začal roku 1817 proměňovat bažinaté údolí v parkové město; s architektem Jiřím Fischerem a stavitelem Antonem Thurnerem tak v letech 1817–1823 vznikl základ dnešního centra, později upravený v anglickém krajinářském stylu. Držte se hlavní cesty parkem směrem dolů, kolem litinového hudebního pavilonu a v květnu kvetoucích rododendronů. Právě tady je vidět, proč UNESCO oceňuje propojení pramenů, budov a zeleně, ne jednotlivé stavby. Pokračování do lesů popisuje stránka Příroda a parky.
5. Ambrožův pramen a Centrální Lázně
V dolní části parku, kousek od Centrálních Lázní, vyvěrá ve třech vývěrech Ambrožův pramen, prostá železnatá kyselka s rezavou stopou u výtoku. Centrální Lázně s kupolovou věží patří k historickým lázeňským domům, které v komponentě dodnes slouží původnímu účelu. Od pramene pokračujte k sousedním Novým Lázním.
6. Nové Lázně a Římské lázně
Nové Lázně, stavba mariánskolázeňského rodáka Josefa Schaffera ve stylu italské neorenesance z let 1893–1896, byly slavnostně otevřeny 1. června 1896. V přízemí se dochovaly Římské lázně v podobě antického dvojitého atria s mramorovými sloupy a dvě historické kabiny pro uhličité koupele, dnes nazývané Císařská a Královská. Ta druhá připomíná britského krále Edwarda VII., který Mariánské Lázně navštívil devětkrát v letech 1897–1909. Budova dnes slouží jako lázeňský hotel; historické interiéry jsou přístupné hostům. Více na stránce Architektura.
7. Goethovo náměstí
Od Nových Lázní vystoupejte na Goethovo náměstí nad lázeňským parkem. Dominuje mu děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1844–1848, postavený v novobyzantském slohu podle plánů mnichovského architekta Johanna Gottfrieda Gutensohna. Na náměstí stojí také dům U Zlatého hroznu z roku 1818, nejstarší dochovaný klasicistní dům města, kde v roce 1823 bydlel Johann Wolfgang Goethe; dnes v něm sídlí Městské muzeum s dochovanými Goethovými pokoji. Básník navštívil Mariánské Lázně třikrát v letech 1820–1823 a právě zdejší pobyt dal vzniknout jeho „Elegii“.
8. Zpět ke kolonádě přes Hlavní třídu
Sestupte na Hlavní třídu a projděte kolem domu Chopin (Hlavní 47), kde v roce 1836 bydlel Fryderyk Chopin, a kolem Městského divadla z roku 1868 od Friedricha Zicklera, secesně upraveného roku 1905. Okruh uzavírá Společenský dům Casino, bývalý kursál z roku 1867, od něhož je kolonáda na dohled.
Volitelné prodloužení: Hamelika nebo golf
Rozhledna Hamelika. Z Goethova náměstí vedou značené cesty lesoparkem, který je součástí komponenty UNESCO, na vrch Hamelika (722 m n. m.). Kamennou rozhlednu vysokou 20 metrů se 100 schody postavil roku 1876 stavitel Friedrich Zickler. Okruh tam a zpět zabere zhruba hodinu a půl; další trasy najdete na stránce výlety.
Royal Golf Club. Na východním okraji komponenty leží hřiště klubu založeného roku 1904, slavnostně otevřené 21. srpna 1905 za přítomnosti krále Edwarda VII.; roku 1929 bylo rozšířeno na 18 jamek a od roku 2003 smí klub užívat titul „Royal“. Nominační dokumentace UNESCO je řadí k nejstarším golfovým hřištím ve střední Evropě. Podrobnosti na stránce golf.
Praktické informace
Kdy vyrazit. Nejživější je město od zahájení lázeňské sezony v květnu do října, kdy hraje Zpívající fontána a probíhají komentované lesní vycházky (červen až září). V srpnu se koná Mezinárodní Chopinův festival, pořádaný od roku 1960, na přelomu srpna a září Marienbad Film Festival. Kolonáda i parky jsou přístupné celoročně; v prosinci okruh doplní adventní trhy. Tipy podle měsíců: nejlepší čas návštěvy.
Co si vzít. Lázeňský pohárek nebo vlastní kelímek na ochutnávku pramenů, pohodlné boty — trasa vede po dlažbě, parkových cestách a v případě Hameliky po lesní pěšině — a vrstvu navíc, protože lázeňské centrum leží ve výšce asi 630 metrů a rána bývají i v létě svěží. K odpolední kávě patří lázeňské oplatky, které se v Mariánských Lázních pečou od roku 1856.
Tempo. Nespěchejte. Kolonáda je nejhezčí brzy ráno, kdy se hosté scházejí k pramenům s pohárky, a v podvečer u nasvícené fontány. Kdo má více dní, může okruh rozdělit na dva.
Kam dál
- UNESCO — co zápis znamená a co komponenta zahrnuje
- Proč jsou Mariánské Lázně na seznamu UNESCO — příběh nominace
- Kolonáda, přehled pramenů, příroda, golf, architektura, výlety — pokračování za hranice okruhu
Lázeňské hotely přímo v komponentě, včetně Nových Lázní s Římskými lázněmi, provozují hotely Ensana.
Co vás trápí?
Další články
Historie kolonády — architektonický klenot Mariánských Lázní
Od prvních dřevěných přístřešků po litinovou novorenesanční kolonádu z roku 1889 — fascinující stavební historie nejznámější památky Mariánských Lázní a její místo v evropské lázeňské kultuře.
Zpívající fontána v Mariánských Lázních — program, historie a tipy
Zpívající fontána na Hlavní kolonádě je ikonou Mariánských Lázní. Každou lichou hodinu od jara do podzimu rozehrává hudební představení, které láká tisíce návštěvníků. Vše o programu, historii a nejlepších místech k poslechu.
Pitná kúra — průvodce prameny v Mariánských Lázních
Jak správně pít minerální vodu v Mariánských Lázních — hlavní prameny, jejich složení a tradiční použití, obvyklý průběh dne, co o pitné kúře říká výzkum a praktické rady pro váš pobyt.
