Kudy chodí nevěsty — fotoprůvodce svatebními místy Mariánských Lázní

Celý svatební den se tu vejde do deseti minut chůze.

Je půl deváté ráno a kolonáda je skoro prázdná. Lázeňští hosté už dopili první pohárek a odešli na procedury, další vlna přijde až k jedenácté. Mezi tím zbyde hodina a půl, kdy má sto dvacet metrů litinové arkády pro sebe jediný pár — a fotograf, který ví, že tohle světlo se nebude opakovat.

Tenhle článek není návod, jak svatbu naplánovat; na to je průvodce plánováním a přehled míst, sálů a kapacit. Tohle je procházka po tom, jak ta místa vypadají — v pořadí, v jakém jimi svatební den obvykle projde. Začíná ale dřív, než se vůbec vyjde ven.

Ráno v hotelu

Než se vůbec vyjde ven, je po ruce ještě pár hodin, ve kterých se nikam nespěchá. Šaty visí v okenním výklenku, prsteny čekají v krabičce a hotel je v tuhle dobu tišší, než bude po zbytek dne.

Ženich má mezitím vlastní program. Hotelový bar bývá první místo, kde se sejdou svědci — a poslední klidná chvíle, než se rozjede zbytek dne.

Hlavní kolonáda

Z prostranství před fontánou je vidět celá naráz: sto dvacet metrů prosklené arkády a na jejím konci žlutý portál s kupolí. Uvnitř vzniká většina svatebních fotek, ale tenhle jediný záběr ukazuje, jak je kolonáda dlouhá.

Litinová konstrukce z roku 1889 se odlévala v Blansku a na místě se sešroubovala jako stavebnice. Strop je malovaný, podlaha vyleštěná do zrcadla a mezi sloupy padá světlo v pravidelných pruzích — proto se tady fotí i tehdy, když se svatba koná jinde.

Kolonáda je veřejný prostor, takže ji nikdo nezavře jen pro vás. To zní jako nevýhoda, ale ve skutečnosti to znamená, že ranní hodina je tady zadarmo a nikdo vás z ní nevyžene. Odpoledne je situace opačná: promenáda ožije, mezi sloupy chodí lidé s pohárky a fotky mají docela jinou náladu — živější, méně vyladěnou.

Jak kolonáda vznikla a proč vypadá zrovna takhle, rozebírá článek o její historii.

Zpívající fontána

Kruhová fontána leží před kolonádou a hraje každou lichou hodinu. Repertoár je pevný, skladba trvá kolem deseti minut a po setmění se k hudbě přidá nasvícení. Pro svatbu to má jednu praktickou vlastnost: je to jediný bod programu, který se dá naplánovat na minutu, aniž byste ho museli objednávat.

Celý svatební den se tu vejde do deseti minut chůze.

Od obřadu k hostině a odtud do hotelu

Fontána stojí hned vedle naší kolonády, takže mimořádnou skladbu ve zvolený čas řešíte přímo s námi — fontánu provozuje město, ale domluvu zařídíme my. Víc o tom, jak fontána vznikla a co hraje, je v samostatném článku.

Pavilon Křížového pramene a park

Pár set metrů od kolonády stojí bílý pavilon s měděnou kupolí. Před ním trávník, za ním les — a mezi tím dost místa na komorní obřad, po kterém se k hostině jde pěšky.

Bílé sloupy mají tu vlastnost, že odrážejí světlo zpátky do obličejů. Fotograficky to znamená měkké stíny i v poledne, kdy je jinde slunce nepoužitelné — a proto se sem chodí zrovna v hodinu, kterou by jinak nikdo nevolil.

Schody ke kostelu

Od Křížového pramene vede nahoru schodiště ke kostelu Nanebevzetí Panny Marie. Novobyzantský chrám z let 1844–1848 je z parku vidět zdálky a na jaře se svah pod ním rozsvítí do fialova — barva, kterou by si do svatební výzdoby nikdo netroufl dát.

Je to jediné místo v centru, kde se do jednoho snímku vejde kolonáda, kostel i rozkvetlý park. Platí se za to schody: ve svatebních botách se nahoru nechodí dvakrát, takže se sem zajde jednou a pořádně.

Konec kolonády a freska

Kolonáda končí schodištěm pod nástropní freskou. Je to nejtmavší kout celého ochozu a zároveň jediné místo, kde má pozadí vlastní příběh místo architektury.

Uvnitř: Mramorový sál

Hostina se ve městě odehrává nejčastěji ve Společenském domě. Mramorový sál má freskový strop, křišťálové lustry a parket, po kterém se tančí od roku 1900 — a je jediný, kam se vejde svatba, kterou nemusíte krátit.

Kapacity jednotlivých sálů — od padesáti v Edwardově knihovně po tři sta na banketu v Mramorovém — najdete v tabulce na stránce o svatbách.

Venku a v zeleni

Ne každý obřad se odehrává ve městě. Když má být pod širým nebem, hledá se louka, altán nebo okraj lesa — a atmosféra je docela jiná: méně architektury, víc trávy a stromů.

Venkovní obřad se ale vždycky plánuje se sálem v záloze. V kotlině v šesti stech třiceti metrech prší i v červnu a rozhodnutí padá ráno v den obřadu — proto se vyplatí navrhnout výzdobu tak, aby se dala přenést dovnitř.

Co z toho plyne

Všechna místa v tomhle článku dělí od sebe nanejvýš deset minut chůze. To není turistický údaj, ale praktický: znamená to, že mezi obřadem a hostinou nemusíte nikoho nikam vozit, že se hosté můžou jít mezitím projít a že fotograf nestráví polovinu dne přesuny.

Zbytek — termíny, kapacity, kdo co pronajímá a co je potřeba zařídit dřív než ostatní — je na stránce o svatbách.

Prohlédnout Ensana Nové Lázně

1

2

3

Co vás trápí?

Pohybový aparátDýchací cestyTrávení a metabolismusKardiovaskulárníLedviny a močové cestyStres a vyhořeníKožní onemocněníRehabilitace

Další