Houbařská sezóna ve Slavkovském lese — podzimní les kousek od kolonády

Ráno, kdy les voní jinak

Existuje jedno konkrétní ráno na konci léta, kdy se vzduch nad Mariánskými Lázněmi změní. Po vydatném dešti se z lesa nad městem začne linout vůně, kterou si každý Čech spojí okamžitě — vlhký mech, tlející listí a něco sladce houbového pod tím. To je signál, že začala nejlepší část lázeňského roku. Houbaření ve Slavkovském lese je totiž jedna z mála věcí, kterou tady zvládnete udělat před snídaní a vrátit se do města s košíkem.

A letos je ten signál obzvlášť silný. Koncem srpna 2026 vedl Karlovarský kraj celostátní houbařskou předpověď s nejvyšším skóre ze všech čtrnácti krajů — les kolem Mariánských Lázní byl doslova v nejlepší formě v republice. Hlavní sezóna v Česku připadá tradičně na srpen a září, ale u některých druhů dobíhá až hluboko do října.

Slavkovský les začíná za poslední lázeňskou vilou

Mariánské Lázně mají výhodu, kterou většina lázeňských měst nemá: nemusíte nikam jezdit. Město leží v nadmořské výšce kolem 630 metrů a je ze tří stran obklopené chráněnou krajinnou oblastí Slavkovský les. Ta byla vyhlášena v roce 1974 a rozkládá se na 610 kilometrech čtverečních — je to souvislý masiv smrkových a bukových lesů, rašelinišť a pramenišť, který sahá od Mariánských Lázní až ke Karlovým Varům.

Právě tahle geografie dělá zdejší podzim tak vděčným. Z kolonády vyjdete po značené cestě a za dvacet minut jste v lese, kde už nepotkáte nikoho. Nemusíte plánovat výlet, stačí vzít košík a nůž.

Kdy vyrazit: houby se řídí deštěm, ne kalendářem

Zkušení houbaři vám řeknou, že datum je vedlejší. Rozhoduje počasí přibližně týden zpátky. Ideální je vydatnější teplý déšť, který promáčí půdu do hloubky — orientačně dvacet až čtyřicet milimetrů srážek během dvou tří dnů — a po něm teploty nad dvanáct stupňů. První plodnice pak obvykle vyrazí za pět až deset dní.

To je celé kouzlo podzimního houbaření v podhůří: chladné noci a mlžná rána, které tady v září a říjnu přicházejí, udrží půdu vlhkou mnohem déle než v nížinách. Zatímco jinde sezóna po prvních mrazících končí, ve stinných smrčinách Slavkovského lesa se ještě dlouho něco najde.

Koncem léta a v prvních zářijových týdnech tu nejčastěji potkáte hřib smrkový a hřib dubový, bedlu vysokou a klouzky. S postupujícím podzimem se přidávají václavky a další druhy, které mají rády chlad.

Kam se vydat — a kam raději ne

Nejznámější cíl leží devět kilometrů severně od města: osada Kladská v nadmořské výšce 815 metrů, s loveckým zámečkem knížete Schönburg-Waldenburga a rybníkem. Vede sem autobus z Mariánských Lázní, takže ani nemusíte řešit auto.

Kolem Kladského rybníka a po okraji národní přírodní rezervace Kladské rašeliny vede naučná stezka Kladská — okruh dlouhý zhruba 2,3 kilometru, z velké části po dřevěném povalovém chodníku. Otevřená byla už v září 1977, patří tak k nejstarším v republice, a na čtrnácti zastaveních má patnáct trojjazyčných tabulí (česky, anglicky, německy). Ročně po ní projde kolem padesáti tisíc lidí. Není náročná, zvládnou ji i hůř chodící hosté — a je to nejlepší možný úvod do zdejší krajiny.

Tady ovšem přichází důležité „ale". V národních přírodních rezervacích — tedy i na Kladských rašelinách a v Pluhově boru — zakazuje zákon o ochraně přírody vstup mimo vyznačené cesty. Houbařit se tam proto nedá a ani nemá. Rašeliniště je mimořádně křehký ekosystém a povalový chodník tu není pro pohodlí, ale proto, aby po něm lidé chodili. Kladskou si projděte jako procházku a na houby se vydejte do běžných hospodářských lesů okolo, kterých je tu nesrovnatelně víc.

Blíž k městu funguje jednoduché pravidlo: čím dál od značené turistické trasy a od pramenů, tím větší klid. Vhodné směry najdete i v našem přehledu turistických stezek a přírody kolem Mariánských Lázní nebo na stránce věnované přírodě v okolí.

Co v českém lese smíte

Česká pravidla jsou pro návštěvníky ze zahraničí překvapivě velkorysá. Lesní zákon (č. 289/1995 Sb.) dává v § 19 každému právo vstupovat do lesa na vlastní nebezpečí a sbírat tam lesní plody pro vlastní potřebu — zdarma a bez povolení. Žádná poplatková karta, žádná registrace.

S tím ale přicházejí povinnosti, které stojí za to znát:

• Sběr je jen pro vlastní potřebu. Jakmile houby sbíráte na prodej, dostáváte se do rozporu se zákonem.
• Nesmíte les poškozovat ani rušit lesní prostředí — mech vracejte na místo, dolíky zahrnujte.
• Chráněné druhy hub se sbírat nesmějí.
• Do míst, kde probíhá těžba nebo přibližování dřeva, a do oplocených či zákazem vstupu označených porostů se nechodí.
• Pokyny vlastníka lesa nebo jeho zaměstnanců platí.

Pro hosty z Německa je rozdíl znatelný: doma jsou hřib smrkový i liška obecná zvláště chráněné druhy a sbírat se smějí jen pro vlastní potřebu v malém množství, přičemž úřady si „malé množství" obvykle vykládají jako jeden kilogram na osobu a den. V českém lese takový limit stanovený není — o to víc záleží na vlastní zdrženlivosti.

Bezpečnost: jedno pravidlo, které nemá výjimku

Sbírejte jen to, co bezpečně poznáte. Ne „skoro jistě", ne „vypadá to jako". Bezpečně.

Několik zvyků, které se vyplatí:

• Košík, ne igelitka. V uzavřeném sáčku se houby zapaří během hodiny a stanou se nepoživatelnými bez ohledu na to, jak byly krásné.
• Nemíchejte neznámý kousek k ostatním. Sporný nález noste zvlášť.
• Nechte si houby určit. Nejlepší příležitost v Mariánských Lázních nabízí každoroční Výstava hub, kterou pořádá Mykologický klub Slavkovský les v budově Správy CHKO Slavkovský les v Hlavní ulici 504. Kromě stovek čerstvě nasbíraných druhů z regionu tu bývá ochutnávka houbových pokrmů, prohlížení hub pod binokulární lupou, soutěž pro děti — a hlavně možnost nechat si přinesený nález určit odborníkem. Termín se rok od roku posouvá mezi koncem září a začátkem října, ověřte si ho v aktuálním kalendáři akcí města.
• Při podezření na otravu volejte okamžitě. Toxikologické informační středisko v Praze funguje nepřetržitě na čísle +420 224 919 293 (záložní linka +420 224 915 402). Radí i v neakutních případech — třeba když neznámou houbu snědlo dítě a zatím nemá potíže. Zbytky houby nebo alespoň fotografii si schovejte, výrazně to usnadní určení.

Podzimní kalendář, do kterého houby zapadají

Houbařská sezóna se ve městě potkává s nejhezčí částí kulturního roku:

• Mariánský podzim — mezinárodní folklorní festival se v roce 2026 koná od 17. do 20. září a jde už o 21. ročník. Zahájení proběhne 17. září v Domě Chopin, galakoncert „Roztančené divadlo aneb to nejlepší z folklóru" 18. září v Městském divadle. Kromě českých souborů vystoupí hosté z Itálie, Polska a Slovenska.
• Lázeňský festival jablek — říjnová oslava podzimní sklizně přímo v centru lázní, s vůní štrúdlu nad kolonádou.
• Zpívající fontána hraje do 31. října, kdy se ve 20 hodin slavnostně loučí se sezónou a utichne až do jara.

Kdo si chce podzim v lázních naplánovat šířeji, najde souhrn v článku o zlaté sezóně pro lázeňský pobyt.

Jak les a lázně zapadají do sebe

Ranní houbaření a odpolední procedura tvoří překvapivě dobrý pár. Mariánské Lázně nesou od roku 2023 statut klimatických lázní a zdejší podhorské klima se označuje jako toničné — jemně povzbuzující. Pomalá chůze po měkké lesní půdě, oči zaostřené k zemi, žádný telefon: je to v podstatě terénní kúra, jen se zajímavějším výsledkem. Pokud vás ta stránka věci zajímá víc než výnos košíku, přečtěte si o lesní koupeli ve Slavkovském lese.

Odpoledne pak přichází to, kvůli čemu se do Mariánských Lázní jezdí. Rašelinný zábal na unavené nohy, uhličitá koupel, masáž. Hotely Ensana mají procedury přímo v domě, takže mezi návratem z lesa a lehnutím na lehátko uplyne pár minut. A ke kúře patří i pitná kúra z místních pramenů — s tou jedinou zásadní podmínkou, že který pramen a v jakém množství, určuje vždy lázeňský lékař individuálně. Minerální voda z Křížového nebo Rudolfova pramene je léčivý prostředek, ne stolní nápoj.

Večer už zbývá jen otázka, co s úlovkem. Restaurace vám ho neuvaří — hygienické předpisy to neumožňují — ale houbové speciality bývají na podzim v jídelních lístcích samy od sebe. Inspiraci nabízí náš průvodce českou lázeňskou kuchyní.

Než vyrazíte: krátký seznam

• Boty. Lesní půda je v září ráno mokrá i za sucha. Nepromokavá obuv s podrážkou, ne městské polobotky.
• Vrstvy. V 800 metrech je za mlhavého rána o pět stupňů méně než na kolonádě.
• Klíště je i na podzim. Sezóna končí až s prvními mrazíky; dlouhé kalhoty a večerní prohlídka se vyplatí.
• Telefon nabitý, ale v kapse. V hlubších částech lesa signál kolísá; stáhněte si mapu offline.
• Čas. Vyjděte brzy. Nejen kvůli konkurenci — ranní světlo v podzimním bukovém lese je důvod sám o sobě.

Slavkovský les nikam neuteče a každý rok vypadá trochu jinak. Ale ta ranní vůně po dešti se nemění už dvě stě let — a je to zdaleka nejlevnější procedura, kterou tady dostanete.

1

2

3

Co vás trápí?

Pohybový aparátDýchací cestyTrávení a metabolismusKardiovaskulárníLedviny a močové cestyStres a vyhořeníKožní onemocněníRehabilitace

Další