Měsíc, který skladatel nikdy nezapomněl
Jsou letní pobyty, které utkví v paměti na celý život. Pro Fryderyka Chopina takovým byl srpen roku 1836, který strávil v Mariánských Lázních. Přijel sem za rodinou Wodzińských — a především za jejich dcerou Marií, do níž byl zamilován. Pro lázeňské město, které tehdy ještě nemělo ani svou proslulou litinovou kolonádu, to byla jen jedna z mnoha aristokratických návštěv onoho léta. Pro dějiny hudby to však byla epizoda, jejíž ozvěny zní v Mariánských Lázních dodnes — každoročně v srpnu, kdy se zde koná mezinárodní Chopinův festival.
Léto 1836: setkání u pramenů
Rodina polského šlechtice Wodzińského dorazila do Mariánských Lázní 9. července 1836. Chopin za nimi přicestoval o necelé tři týdny později, 28. července. Ubytoval se v hostinci „U Bílé labutě" — budově, která dnes nese jméno Dům Chopin a stojí v ulici, jež byla po skladateli pojmenována. Až do 24. srpna pak prožíval bezstarostné týdny v Mariánských Lázních: společné muzicírování, čtení, dlouhé procházky lázeňskými parky a podél promenády u minerálních pramenů.
Je dobré připomenout, jak vypadalo město, které Chopin poznal. Slavná litinová Hlavní kolonáda, dnes neodmyslitelný symbol Mariánských Lázní, tehdy ještě vůbec neexistovala — byla postavena až v letech 1888–1889, více než půl století po Chopinově návštěvě. Skladatel se tedy procházel mladým, teprve se rozvíjejícím lázeňským městem, jehož léčivá tradice se psala od roku 1808.
Právě v Mariánských Lázních vznikl také slavný akvarelový portrét Chopina, který Maria Wodzińska namalovala — jedno z mála vyobrazení skladatele pořízených za jeho života a dílo citlivé, plné náklonnosti.
Tajné zásnuby
Skutečný zlom přišel až po lázeňském létě. Wodzińští i Chopin se přesunuli do Drážďan, a tam večer 9. září 1836, v předvečer skladatelova odjezdu, Chopin Marii požádal o ruku. Maria nabídku přijala — pod jednou podmínkou: že bude pečlivě dbát o své křehké zdraví. Zásnuby zůstaly tajné, známé jen nejbližšímu okruhu rodiny.
Idyla však neměla trvání. Chopinovo zdraví bylo skutečně chatrné a rodina Wodzińských, zejména mužská část, k chudému umělci bez majetku a stálého postavení chovala stále větší zdrženlivost. V průběhu roku 1837 nechali zásnuby tiše vyhasnout. Chopin si dopisy od Marie pečlivě uschoval ve svazku, který později nadepsal polským slovem „Moja bieda" — „Můj žal".
Které skladby k Mariánským Lázním (ne)patří
Kolem Chopina a Marie Wodzińské koluje řada hudebních legend a v nich i pár omylů, které stojí za uvedení na pravou míru.
Marii Wodzińské je věnován proslulý Valčík As dur op. 69 č. 1, známý jako „L'Adieu" („Valčík na rozloučenou"). Chopin jí jej však daroval už v září 1835 v Drážďanech — tedy rok před mariánskolázeňským létem — s vlastnoručním věnováním „Pour Mlle Marie". S pobytem roku 1836 ani s pozdějšími zásnubami tato skladba přímo nesouvisí.
Stejně tak Valčík As dur op. 34 č. 1 nevznikl v Mariánských Lázních: Chopin jej zkomponoval roku 1835 na zámku v Děčíně (tehdy Tetschen) a věnoval jej Josefině Thun-Hohensteinové. Ani jeden z těchto valčíků tedy do srpna 1836 v Mariánských Lázních nepatří — třebaže atmosféra obou dokonale vystihuje romantického ducha, který Chopina k Marii poutal.
Chopinův festival: živá vzpomínka
Trvalo více než století, než Mariánské Lázně proměnily tuto romantickou epizodu v živou kulturní tradici. 6. června 1959 zde byla založena Společnost Fryderyka Chopina a téhož roku se konal první ročník Chopinova festivalu. Ve stejném roce byl v Domě Chopin — někdejším hostinci „U Bílé labutě" — otevřen i památník věnovaný skladateli.
Z prvního ročníku vyrostl mezinárodní Chopinův festival, který se koná každoročně ve třetím srpnovém týdnu. Patří k nejstarším hudebním festivalům v zemi — je třetí nejstarší po Pražském jaru a Smetanově Litomyšli — a dodnes přiváží do Mariánských Lázní přední klavíristy a interprety Chopinova díla z celého světa. Koncerty se odehrávají v historických sálech a lázeňských prostorách, takže návštěvník naslouchá hudbě v kulisách, které samy o sobě vyprávějí příběh.
Po Chopinových stopách dnes
I mimo festivalový týden mohou návštěvníci Mariánských Lázní objevovat skladatelovo dědictví. Dům Chopin s muzeem připomíná léto 1836 i osudovou lásku k Marii Wodzińské. Ulice Chopinova nese jeho jméno a najdete na ní mimo jiné i lázeňský hotel Svoboda, jehož adresa je Chopinova 393. Procházka lázeňskými parky, kterou si skladatel tolik užíval, zůstává jednou z nejkrásnějších vycházek po Mariánských Lázních — a pitná kúra z některého z místních pramenů patří k zážitkům, jež se za téměř dvě století příliš nezměnily.
Chopin strávil v Mariánských Lázních pouhý měsíc, a přece se sem hudebně vrací každé léto. Možná právě v tom je kouzlo lázeňských měst: dokážou uchovat i ty nejprchavější okamžiky lidských osudů a vrátit je dalším generacím — v podobě hudby, vzpomínek a tiché atmosféry parků, kde se kdysi procházel zamilovaný romantik.
