 DEN NOC |
Slavné osobnosti v Mariánských Lázních  Místní osobnosti Johann Nepomuk Felbinger (1768 - 1855). Prvním kronikářem Mariánských Lázní byl penzionovaný účetní tepelského kláštera Johann Nepomuk Felbinger. V letech 1816 - 1817 si zde postavil první dvoupatrový zděný dům. Osobně zažil přetváření nehostinného údolí v přívětivé lázeňské město a podle poznámek, jež si vedl, sepsal v letech 1835 - 1855 soukromou kroniku lázní. Její retrospektiva sahá do r. 1786, kronika je dodnes jedinečným zdrojem pro poznání počátků města. Felbinger si ji sám ilustroval, přičemž zachytil řadu staveb později zaniklých či podstatně přestavěných, takže jeho kronika je pro dějiny města i významným ikonografickým pramenem. Josef Dyonys Halbmayr (1813 - 1879) V letech 1845 - 1848 zastával funkci představeného obce a v obdobích 1861 - 1867 a 1867 - 1873 byl starostou města. Úspěšný podnikatel původně z bavorského Mnichova, zeť bohatého hoteliéra Alberta Klingera a vlastník největších hotelů ve městě: Starého Klingeru (č. p. 36), Nového Klingeru (č. p. 33), Halbmayr-Hausu (č. p. 32, dříve Rozkvět, dnes Mondorf), které dal velkoryse přestavět. Kolem roku 1871 dal postavit nové hotely Louisendorf (č. p. 252 v Chebské ulici) a kolem r. 1875 Maxhof (č. p. 141, dnes Maxim na Mírovém náměstí). Za jeho úřadování město získalo zděné divadlo, kolonádu Lesního pramene a v r. 1872 nádraží, zajišťující přes Plzeň a Cheb železniční spojení s Vídní a Německem, důležité pro další příliv lázeňských hostů. MUDr. August Lorenz Herzig (1839 - 1901) MUDr. August Lorenz Herzig byl starostou města v letech 1873 - 1880 a 1892 - 1899. Za jeho úřadování prodělaly Mariánské Lázně bouřlivý rozvoj, k němuž přispěl mnoha iniciativami. V uznání jeho prozíravosti, obětavosti a zásluh mu byl r. 1913 odhalen pomník v městském parku, roztavený za 2. světové války. Jeho tvůrcem byl Edmund Klotz z Vídně. Josef Schaffer (1862 - 1938) Místní rodák Josef Schaffer vystudoval ve Vídni architekturu. V r. 1889 jej opat Tepelského kláštera Clementso povolal na místo architekta, stavitele a ředitele klášterních lázeňských zařízení v Mariánských Lázních. Se svým tchánem, stavitelem Johannem Königem, zde realizoval řadu monumentálních budov v novorenesančním slohu. Josef Schaffer postavil např. společenský dům Casino v letech 1898 - 1900, Centrální lázně na místě Starých lázní v letech 1889 - 1892, Nové lázně, nejreprezentativnější budovu města, realizoval v letech 1893 - 1895, městskou nemocnici v r. 1898 a velký sál společenského domu Casino r. 1900. Václav Skalník (1776 - 1861) 
Vynikající zahradní architekt a tvůrce parků v Mariánských Lázních. Od roku 1817 zde prováděl velkorysé úpravy terénu a spolu s opatem Reitenbergerem a doktorem Nehrem vytvořil předpoklady k budování lázeňského města. V jeho středu vybudoval anglický park o rozloze 18 hektarů, navrhl a vytvořil terasu promenády mezi Křížovým a Karolininým pramenem, provedl terénní úpravy Horního (dnes Goethova) náměstí, vysázel velké množství domácích i cizokrajinných dřevin, vystavěl cesty v parcích i v okolních lesích, přemostil potoky a upravil vývěry pramenů. Tepelský klášter jej v r. 1824 jmenoval představeným obce a pověřil vedením stavebního, kulturního, finančního a sociálního úřadu. Dozíral také na provoz lázní a na zasílání minerálních vod.Stavitel Friedrich Zickler (1829 - 1899) Stavitel Friedrich Zickler, jehož portrét se bohužel nedochoval, realizoval ve 2. polovině 19. století řadu staveb, jež dodnes dotvářejí vzhled města (městské divadlo, radnice, rozhledna, pavilon Lesního pramene, jeho vila č.p. 107 v Třebízského ulici atd.) Josef Jan Nehr (1752 - 1821) 
Josef Jan Nehr se narodil v Teplé. Vystudoval klášterní gymnázium a pražskou universitu. Nehr dal postavit první zděný dům k ubytování nemocných. Roku 1779, kdy se vrátil ze studií, přijal dekret stálého klášterního lékaře. Léčivé účinky místních pramenů popsal Dr. Nehr ve své knize: Popis minerálních pramenů u Mariánských Lázní na panství kláštera Teplá, poblíž obce Úšovic. První vydání této knihy vyšlo roku 1813 a druhé roku 1817. Dr. Nehr zemřel v roce 1821 a protože neměl žádné potomky, odkázal veškerý majetek chudým. Sám se narodil v chudé rodině a věděl, co je bída.Karel Kašpar Reitenberger (1779 - 1860) 
Karel Kašpar Reitenberger se narodil na tepelském panství v městečku Úterý. Byl mnichem v klášteře Teplá, v roce 1813, po smrti opata Pforgnera, se stal zdejším opatem. Nechal budovat školy, nemocnice, v hladovém roce 1817 poskytoval poddaným pomoc. Opat Reitenberger se velmi zasloužil o vznik a rozvoj Mariánských Lázní. V jejich počátcích, kdy chtěl toto místo upravit a zkrášlit, mu velice pomohl kníže Anton Isidor Lobkovic, který doporučil zahradního architekta Václava Skalníka z Hořína.Slavné osobnosti - návštěvníci Ema Destinová (Emilie Pavlína Kittlová, 1878 - 1930) 
Vynikající česká operní pěvkyně - sopranistka. Členka Dvorní opery v Berlíně a Metropolitní opery v New Yorku, čestná členka Národního divadla v Praze. Vystupovala např. v Bayreuthu, Paříži, Londýně, Washingtonu, Chicagu, San Franciscu v operách Smetany, Webera, Wagnera, Verdiho, Pucciniho, R. Strausse aj. Po triumfu v londýnské Cover Garden (s Enricem Carusem v Leoncavallových Komediantech) vystoupila 3. srpna 1904 v Mariánských Lázních s německým klavíristou Arthurem Hochmannem na koncertu ve Společenském domě Casino (tehdy Kursaal) u Nových lázníAntonín Dvořák (1841 - 1904)  Český hudební skladatel, spoluzakladatel novodobé české národní hudby. Zprvu působil jako varhaník, violista a učitel hudby, později jako skladatel a ředitel konzervatoří v Praze a v New Yorku. Přítel J. Brahmse, který rozpoznal jeho talent a v počátcích ho podporoval. Úspěšně působil v USA a Velké Británii, dostalo se mu mnoha zahraničních ocenění. Autor oper Jakobín, Čert a Káča, Rusalka, cyklu Slovanské tance atd. Do Mariánských Lázní přijel v srpnu 1875 při cestě z Karlových Varů na zámek Sychrov v severních Čechách.Thomas Alva Edison (1847 - 1931) 
Geniální americký vynálezce a podnikatel. Fenomenální technický konstruktér a objevitel v oblasti využití elektřiny. Přihlásil na 1300 patentů a vynálezů svých a týmu svých spolupracovníků. Vynalezl fonograf (1877), mikrofon (1878), žárovku (1879), elektrickou lokomotivu (1880), dynamo (1881), pojistku (1885), akumulátor (1900), elektromobil (1902) či helikoptéru (1908). "Prométheus moderní doby" navštívil Mariánské Lázně v září 1911 s druhou manželkou a třemi dětmi cestou z Prahy do Norimberku. Pobýval v tehdy novém hotelu Esplanade (č. p. 434 v Karlovarské ulici).Edward VII. (1841 - 1910) 
Panovník Spojeného království Velké Británie a Irska v l. 1901 - 1910. Syn královny Viktorie. V jeho době byla Velká Británie přední průmyslovou a koloniální velmocí. Za Edwardovy vlády opustila tradiční politiku "skvělé izolace" a sblížila se s Japonskem, Francií a Ruskem. Mariánské Lázně Edward navštívil devětkrát jako "Lord Renfrew" či vévoda z Lancasteru avšak jeho inkognito zde bylo známo. Přijížděl vždy v srpnu a byl ubytován v hotelu Klinger č.p. 36 (v r. 1897, dnes už zaniklý) nebo v hotelu Stadt Weimar / Kavkaz č. p. 9 na Goethově náměstí, (v l. 1899 a 1903 - 1909). V r. 1904 se zde setkal s rakouským císařem Františkem Josefem I., v r. 1907 tu jednal s ruským ministrem zahraničí Izvolským a francouzským premiérem Clemenceauem, v r. 1908 s bulharským knížetem Ferdinandem.František Josef I. (1830 - 1916) 
Předposlední rakouský císař. Během jeho dlouhé vlády (1848 - 1916) se podunajská habsburská říše změnila v konstituční monarchii, částečně federativní (Rakousko-Uhersko, od r. 1867). Po krachu vídeňské burzy v r. 1873 a krátké hospodářské depresi nastalo období vnitřní konsolidace a prosperity, jež trvalo do l. světové války. Tato "belle epoque" přinesla konjunkturu a rozmach i Mariánským Lázním, které František Josef povýšil na město již r. 1865. Císař navštívil Mariánské Lázně dvakrát. Poprvé 5. září 1847 jako 17letý arcivévoda s mladšími bratry Ferdinandem Maxmiliánem (pozdějším mexickým císařem) a Karlem Ludvíkem. Při druhé návštěvě se zde císař setkal 16. srpna 1904 s anglickým králem Edwardem VII. Ubytován byl ve vile Luginsland č.p. 33 (dnes Lil) a 17. srpna odjel do Karlovych Varů.Sigmund Freud (1856 - 1939) Vynikající rakouský neurolog a psychiatr židovského původu. Rodák z Příboru na Moravě. Zabýval se studiem účinků drog, hysterií a neurózami, vypracoval metody psychoanalýzy. Definoval pojem podvědomí, charakterizoval projevy dětské sexuality, popsal strukturu lidské psychiky a osobnosti. Vyložil sny a neurózy jako projevy potlačených sexuálních tužeb a traumat. V r. 1910 založil Mezinárodní psychoanalytickou společnost. V Mariánských Lázních se v červenci 1913 ubytoval se ženou, dcerami a švagrovou v domě č. p. 370 (vila Turba, dnes Městská knihovna). Johann Wolfgang Goethe (1749 - 1832) 
Německý básník, autor Fausta, navštívil Mariánské Lázně celkem třikrát v letech 1821 - 1823. Často zde podnikal přírodovědné výlety do širokého okolí, při nichž sestavil rozsáhlé mineralogické i botanické sbírky. Setkával se zde s mnohými významnými osobnostmi své doby - hrabětem Kašparem Šternbergem, hudebním skladatelem Václavem Janem Tomáškem, chemikem Jönsem Jakobem Berzeliem, Josefem Dobrovským. Velmi přátelské vztahy měl i s předními osobnostmi města - lázeňskými lékaři Karlem Josefem Heidlerem, F. Scheuem, opatem tepelského kláštěra K. K. Reitenbergerem. Prožil zde i poslední velkou lásku svého života k mladé Ulrice von Levetzow. V roce básníkových 250. narozenin i v letech následujících připravuje město i muzeum široký program společenských i kulturních aktivit.Henrik Ibsen (1828 - 1906) Norský dramatik světoveho věhlasu. Zakladatel moderního psychologicko-realistického dramatu. Postupně byl dramaturgem, režisérem a ředitelem divadel v Bergenu a v Oslo. Nespokojen s poměry ve vlasti žil v l. 1864-1892 v dobrovolném exilu v Itálii a v Německu. Tam napsal sve nejhodnotnější hry, které kritizovaly různé podoby společenské přetvářky, nespravedlnosti a falešné morálky (dramata Peer Gynt, Opory společnosti, Nora, Nepřítel lidu, Divoká kachna, Hedda Gablerová aj.) Ovlivnil řadu světových dramatiků. V Mariánských Lázních měl pobývat v r. 1899, o jeho pobytu však není nic bližšího známo. Jeho jméno nese ulice nedaleko Křížového pramene. Franz Kafka (1883 - 1924) 
Nejvýznamnější z pražských židovských spisovatelů, píšících německy. Právník, úředník pojištoven, později penzionován. Zemřel na TBC. Jeho hlavní romány - snové vize o citlivých jedincích, konfrontovaných s absurdní mašinérií odlidštěné moderní civilizace byly vydány až ve 40. letech 20. století a zajistily mu slávu a uznání. V Mariánských Lázních strávil od 4. července 1916 deset dní, většinou ve společnosti své přítelkyně Felice Bauerové, s níž se dvakrát zasnoubil a rozešel. Byl ubytován v hotelu Balmoral (č.p. 390 za městským divadlem) a navštěvoval údolí u Lesního pramene.Gustav Mahler (1860 - 1911) Rakouský hudební skladatel a dirigent. Rodák z Čech. Žák skladatele A. Brucknera. Působil v Městských divadlech v Praze, Lipsku a Hamburku. Postupně zastával funkce ředitele Královské opery v Budapešti a Dvorní opery ve Vídni, hostoval v USA. Spolupracoval s předními hudebními interprety své doby, např. s Emou Destinovou. Složil řadu symfonií, propagoval českou hudbu v zahraničí. V Mariánských Lázních pobýval od 28. července 1889 v domě č. p. 52 (Englischer Hof / Sofia na Hlavní třídě). Friedrich Nietzsche (1844 - 1900) Německý iracionalistický filozof. Pedagogicky působil jako filolog a filozof v Německu a Švýcarsku. Byl hluboce ovlivněn filozofií A. Schopenhauera a hudbou R. Wagnera. Jeho mnohaleté zdravotní problémy vyvrcholily duševní nemocí v závěru života. Po jarním ozdravném pobytu v Benátkách se v létě 1880 léčil v Mariánských Lázních. Pobýval zde od 6. 7. nejméně do 23. 8. 1880 ubytován v Ušovicích v domě Eremitage. V něm se 19. 7. 1880 stal svědkem policejní razie na skupinu penězokazů, k níž patřil i nájemce domu, jeho ubytovatel Franz Maneth. Albert Schweitzer (1875 - 1965) Světoznámý lékař, filozof a humanista. Nositel Nobelovy ceny za mír, odpůrce jaderných zbraní. Původně doktor filozofie a docent teologie na univerzitě ve Štrasburku. Založil a v l. 1912 - 1965 vedl proslulé nemocnice v africkém Lambaréné (dnes v Gabunu). Pro zajištění jejich provozu podnikal přednášková a koncertní turné po světě. Během jednoho z nich navštívil i Mariánské Lázně, kde 17. ledna 1923 za velkého zájmu veřejnosti uspořádal varhanní koncert v evangelickém kostele. Ubytován byl v Üšovicích v domě č.p. 162 Biarritz (v Zeyerově ulici č. 1). Johann Strauss (1825 - 1899) 
Populární rakouský hudební skladatel, "král valčíku". Syn stejnojmenného hudebního skladatele a kapelníka. Autor téměř 500 opusů - taneční a koncertní hudby - jedné opery a 16 operet. Od 19 let vedl vlastní orchestr, s nímž dosáhl světových úspěchů. Jeho tvorbu oceňovali Brahms, Rubinstein, Verdi, Wagner. V Mariánských Lázních pobýval s rodinou v l. 1890 (v č. p. 123 hotel Casino/Pelnář) a 1891 (v č.p. 124 vila Něva/Vesna - oba domy v Ruské ulici). Po zprávě o jeho smrti uctilo zdejší divadlo jeho památku a dílo uvedením operety Netopýr 8. 6. 1899.Václav Beneš Třebízský (1849 - 1884) Český katolický kněz a vlastenecký spisovatel. Působil jako katecheta ve středních Čechách. Populární autor elegických povídek a románů z českých národních dějin. V Mariánských Lázních se léčil od 5. srpna 1873, kdy jako student bydlel ve Starých lázních (přestavěny). Během dalšího pobytu žil od 3. června 1884 zprvu v hotelu Rudolfshof (dnes Hlavní pošta, č. p. 160), poté v penzionu Stadt Moskau (č. p. 118, dnes Třebízský), kde 20. 6. 1884 zemřel na TBC. Spřátelil se zde s významným novinářem Gustavem Eimem a napsal tu svou poslední povídku Ušlapán, otištěnou v pražském časopise Lumír. Dům č. p. 118, ve kterém zemřel, nese jeho jméno a pamětní desku, stejně jako ulice a pomník u Lesního pramene. Mark Twain (Samuel Langhorne Clemens, 1835 - 1910) Americký spisovatel povídek, románů a cestopisů. Humorista, satirik a kritický realista. Autor knih Dobrodružství Toma Sawyera, Pozlacený věk, Princ a chuďas. Výrazně ovlivnil moderní americkou prózu. V mládí vystřídal řadu profesí (tiskař, prospektor, lodivod, novinář) a důkladně procestoval a poznal Spojené státy. Opakovaně navštívil Evropu, podnikl přednáškovou cestu po světě. Ostře kritizoval koloniální praktiky a korupci ve veřejném životě. V r. 1891 s rodinou navštívil Mariánské Lázně, které popsal v cestopisné črtě Rakouská továrna na zdraví, otištěné v r. 1892 v britských novinách The London Illustrated News. Bydlel zde v domě č.p. 5 Englischer Hof/Sofia na Hlavní třídě. Fryderyk Chopin (1810 - 1849) Mariánské Lázně mají k tomuto umělci hluboký vztah a trvale vzpomínají na jeho zdejší pobyt v létě r. 1836. Chopin přijel do Mariánských Lázní 22. července 1836 z Pařiže za svou láskou Marií Wodziňskou. Chopin během svého pobytu denně usedal ke klavíru, byl středem společnosti a bavil hosty. Hudba, kterou slyšeli lázeňští hosté před domem, kde během svého pobytu Chopin bydlel, byla zvláštní, neznámá, nenapodobitelná. Chopin hrál a vkládal do hry vše. Fryderyk Chopin zemřel 17. října 1849 v Paříži ve véku 39 let. Na jeho počest se každoročně koná v Mariánských Lázních |
| Využijte našeho průvodce po městě a okolí k rychlé orientaci a snadné cestě. |
